Náš příběh se odehrává v Dolním Soddenu nedaleko tvrze Mayena. Mayena (či Mayenna) je pevnost na jih od Mariboru, v jižní části Temerie. Nachází se zde druidský kruh, ve kterém je ukryt magický artefakt. Alespoň to tvrdí Philippa Eilhart, čarodějka, která velmi podstatnou měrou ovlivňuje dění v Redanii a vše na dvoře krále Vizimira. Čarodějka by ráda získala artefakt pro sebe, ale Dijkstra dostal přímý rozkaz od krále, aby zařídil zničení artefaktu, než padne do rukou postupujících Císařských vojsk.
Redanská část příběhu
Radomir a Vratimir, dva bratři kteří vstoupili do služeb Řádu planoucí růže, ozbrojené ruce církve Věčného plamene, jsou vysláni ke splnění úkolu s nejvyšší prioritou. Ambiciózní Radomir se vyšplhal po církevním žebříčku možná až příliš rychle, ale pro tento úkol se hodí bezvadně. Jeho povaha a oddanost pro věc spolu s nenávistí ke všemu čarodějnému umění povede jistě ke splnění cíle. Jednotka do rudého plátna oděná, těžce vyzbrojená i obrněná vyráží na cestu. Budí respekt a bázeň v srdcích vesničanů, málokdo z nich viděl obávané lovce čarodějnic tak daleko od Tretogoru. Babky kořenářky se rychle schovávají do lesů, prodejci mastí se narychlo zbavují svého zboží. Radomir nelení a při své cestě vynáší rychlé rozsudky. Důležitost jeho úkolu ho přece nemůže zastavit v tom, co je správné… Církev věčného plamene ho jistě odmění vyšším postavením v Řádu.
Cintranská část příběhu
Plukovník cintránského pěšího sboru Rumo Dimun byl převelen, aby zbrzdil postupy nilfgardského severního křídla. Opěrným bodem mu má být pevnost Mayena v jižním Sodenu, na východě Cintránského království. Jako malý byl Rumo odvezen ze Skelligských ostrovů do hlavního města. Dimun, stejně tak jako ostatní klany souostroví, dává podle tradice své mladé muže na výchovu do služeb Calanthé. Stávají se z nich rytíři s výcvikem a vzděláním. V těžkých chvílích, kdy je každý muž schopný udržet zbraň povolán do služby, obrátil se Rumo ke svým rodným bratrům. Sousední klan Mjölnir poskytl své nejlepší bojovníky, aby ve vnitrozemí čelili první vlně jižanů. Jen tak tak se stihli po Jaruze dopravit do pevnosti, než se na obzoru se mihly první nilfgaardské prapory…
Nilfgaardská část příběhu
Černé oddíly se sluncem ve znaku táhnou na sever a sám Císař upírá svůj zrak k hlavnímu městu Cintry. Přípravy a plánování přinesly ovoce, páteř jejich armády je téměř zlomena. Avšak i raněné zvíře zahnané do kouta se bude o svou kůži rvát do poslední kapky krve a tak je stále třeba opatrnosti, šetřit síly pro další boj. Císař tedy tajně jedná se zbytkem zemí Severu, aby neposkytly Cintře vojenskou pomoc. Proč taky zbytečně prodlužovat poslední utrpení vzpurného národa.
Kapitán Markus Darmott je se svou jednotkou vyslán na pevnost Mayenna aby bezpečně eskortoval diplomata vracejícího se z tajného jednání v redanském Tretogoru. Ten snad nese od krále Vizimira dobré zprávy, vojenská intervence redanské armády by tažení zbytečně komplikovala. Na stranu druhou, pořádný protivník by alespoň dal možnost prokázat dravost a sílu jeho nilfgaardského oddílu a třeba konečně přinesl povýšení pro jeho kapitána. Nudné úkoly mimo hlavní frontu mnoho možností pro kariérní postup neskýtají a dělat doprovod nafoukaným papalášům přece není práce pro bojechtivou jednotku císařské armády. Kdyby alespoň mapy zdejšího kraje byly co k čemu a lesy nebyly tak zrádně matoucí… to ale mužstvo vědět nemusí, ti ať se teď soustředí na úkol…