EPILOG
Reno Burdorff, zvěd jednotky Modrých pruhů ve službách temerské koruny opatrně našlapoval po jehličí a spadaných větvích. Rychle se skrčil za šípkový keř nedaleko cesty, když zahlédl početný pochodující oddíl ozbrojenců v modrých barvách se zlatými lvy. Dvojstup se vzdaloval od pevnosti. V jejich tvářích únava, odhodlání a vztek, zbroj i oděv nesly stopy nedávného boje. Špína, pot, krev a prach. Přesto se nad jejich helmicemi ve větru hrdě vznášela zástava třech lvů. Šli mlčky, jen těžké kroky a cinkání jejich výstroje se nesly tichým lesem.
Reno nemeškal, vytáhl kalamář a psal na koleně.
„K rukám stříbrné lilie
Cintránské oddíly uhájily pozice na hradě Mayenna, avšak z né přiliš jasných důvodů se pevnosti vzdaly ve prospěch inkvizitora Coena a jeho elitních rytířů Řádu planoucí růže, pověstných svou nenávistí k všemu nelidskému.
Behěm předvčerejší bitvy byla několikrát spatřena princezna Cirila s doprovodem. V potyčce o hrad zmizela. Vyslal jsem po jejích stopách dva naše lidi, ale jejich těla jsem nalezl o několik mil dále. Čistá práce profesionála, sečná rána, která způsobila dekapitaci.
Nilfgaard byl vytlačen z oblasti a jednotky dvou silných průzkumných oddílů, které se zůčastnily bitvy se stáhly k velkému vojsku pochodujícimu na západ. Kapitán Arnim Tyssen Sweers spěšně odcestoval na jih v doprovodu několika trpaslíků z oddílu Veverek. Z informací je zřejmé, že byl vybaven zvláštním pověřením císaře, které mu bylo spěšně doručeno.
Nelidské jednotky pohybující se neuspořádaně v oblasti se z valné většiny přidaly k nově formované brigádě Nilfgaardu s názvem Vrihedd.
Zvědové z přímořských oblastí Attre hlásí velkou Nilfgaardskou flotilu mířící ke Skellige.
Situace našeho Cintránského spojence je vážná a pokud se mu nepodaří obnovit pohraniční strážní stanoviště, je cesta na Cintru pro útok z jihu otevřená.“
Reno dopsal a posypal písmo stříbrným práškem. Text se zamihotal, písmena se zavlnila a změnila se. Zfoukl zbytek prášku z listu, připevnil jej k okřídlenému poslu. Třepotání křídel se vzdalovalo. Daleko nad lesem se rýsovaly Amellské hory a průsmyky jistě dnes plné černých vojáků z jihu.