Nilfgaard – divize Nauzicaa

Nejmocnější říši rozkládající se na jihu kontinentu vládne železnou rukou císař Emhyr var Emreis Deithwen Addan yn Carn aep Morvudd. Své mocenské zájmy udržuje rozvinutou ekonomikou, a když je potřeba i svojí profesionální armádou. Časté expanze Nifgaardu udržují oči obyvatel namířené směrem od vnitřních problémů. Aby se zbavil nepohodlných šlechticů, jmenoval je velitely a generály a poslal na frontu.

Cisařství se pyšní nejvetší armádou, jaká kdy spatřila světlo světa. Tak obrovské množství lidí na jednom místě musí být skvěle koordinováno. Disciplína je téměř dokonalá, jakákoliv neposlušnost se trestá smrtí. Pravidelná armáda, složená z dobře placených vojáků z povolání, zasévá strach do srdcí sedláků, rychle svolaných na obranu svých zemí. Težká jízda i lehká pěchota, všichni jsou dokonale vyzbrojeni. Dokonce i zasobovací konvoje není lehké přetrhnout a leckterý nůž si na nich vyryl zoubek. Černé zbroje a varkoče z imperiálních manufaktůr jsou běžnou součástí každé jednotky.

 

Nilfgaard – divize Nauzicaa

„Říkají nám smrtihlavové, není těžké uhodnout, proč.“
slova náborového důstojníka brigády Nauzicaa

Probít se do týlu nepřítele, vyhnout se silnějším oddílům, škodit, napadat trén, chytat jazyky a zjišťovat strategické informace. To vše je práce mužů divize Nauzicaa. Ve znaku stříbrná lebka. Smrt rozdávat, ale nečekat na ni, smrt je spolubojovníkem vojáků celé jednotky, je to nepsaný zákon. Bývalí provinilci, trestné jednotky, dobrodruhové a ti, jimž učarovala válka jako posvátné řemeslo. Oddíly divize postupují na čele vojsk. Dělají svou práci, úder a ústup, jen oheň a dým zůstává v jejich stopách. V popelu spálených osad a vesnic se bělají umrlčí lebky obětí, které už nekřičí. Vítr války vane směr Cintra a smrtka si brousí kosu.

Jak by měl vypadat voják divize Nauzicaa?
Divize je lehce oděná, pohyblivá. Vojáci a mohou mít i plátové části, ramena a chrániče kloubů, nejsou však samozřejmostí. Štíty menší, dlouhé meče. Stejnokroj kombinuje černé a bílé barvy.